• hlav·ní
  • Afgeleid van het Proto-Slavische *golvьnъ
  • Afgeleid van het zelfstandige naamwoord hlava met het achtervoegsel -ní

hlavní

  1. hoofd-; de belangrijkste uit meerdere
    «Hlavní příčinou naší porážky byly chyby v obraně.»
    De hoofdoorzaak van ons verlies waren fouten in de verdediging.
  2. hoofd-; centraal
    «Hlavní město Španělska je Madrid.»
    De hoofdstad van Spanje is Madrid.


  1. klíčový, podstatný, primární, převážný, převládající, stěžejní, zásadní, základní
  2. ústřední, centrální
  1. nepodstatný, okrajový, podružný, sekundární, vedlejší
  2. okrajový, periferní, provinční