dvoujazyčný

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /dvoʊ̯jazɪtʃniː/

Woordafbreking

• dvou·ja·zyč·ný

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het zelfstandig naamwoord jazyk met het voorvoegsel dvou- en met het achtervoegsel -ný

Bijvoeglijk naamwoord

dvoujazyčný

1. tweetalig

Verbuiging

	enkelvoud				meervoud
	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig
	bezield	onbezield			bezield	onbezield
nominatief	dvoujazyčný		dvoujazyčná	dvoujazyčné	dvoujazyční	dvoujazyčné		dvoujazyčná
genitief	dvoujazyčného		dvoujazyčné	dvoujazyčného	dvoujazyčných
datief	dvoujazyčnému		dvoujazyčné	dvoujazyčnému	dvoujazyčným
accusatief	dvoujazyčného	dvoujazyčný	dvoujazyčnou	dvoujazyčné	dvoujazyčné			dvoujazyčná
vocatief	dvoujazyčný		dvoujazyčná	dvoujazyčné	dvoujazyční	dvoujazyčné		dvoujazyčná
locatief	dvoujazyčném		dvoujazyčné	dvoujazyčném	dvoujazyčných
instrumentalis	dvoujazyčným		dvoujazyčnou	dvoujazyčným	dvoujazyčnými

Schrijfwijzen

• dvojjazyčný

Synoniemen

• bilingvní
• bilingvistický
• dvojjazykový

Afgeleide begrippen

• dvoujazyčně (bw.)
• dvoujazyčnost v

Verwante begrippen

• bilingvně (bw.)
• dvojjazyčně (bw.)
• dvojjazyčnost v

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)