bratříček
- IPA: /ˈbratr̝̊iːt͡ʃɛk/
- bra·tříˑček
- (familie) broertje, kleine broer; een mannelijke bloedverwant.
- «Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká, beránka vlku se zachtělo - bratříčku, zavírej vrátka»
- Het regent en het wordt donker buiten, deze nacht zal niet kort zijn, de wolf verlangt naar een lam, klein broertje, doe het hekje dicht.
- «Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká, beránka vlku se zachtělo - bratříčku, zavírej vrátka»
enkelvoud | meervoud | ||
---|---|---|---|
nominatief | bratříček | bratříčci / bratříčkové | |
genitief | bratříčka | bratříčků | |
datief | korte vorm | bratříčku | bratříčkům |
lange vorm | bratříčkovi | ||
accusatief | bratříčka | bratříčky | |
vocatief | bratříčku | bratříčci / bratříčkové | |
locatief | korte vorm | bratříčku | bratříčcích |
lange vorm | bratříčkovi | ||
instrumentalis | bratříčkem | bratříčky |
- Akademický slovník současné češtiny - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)