zakončení

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /zakɔntʃɛɲiː/

Woordafbreking

• za·kon·če·ní

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het werkwoord zakončit met het achtervoegsel -ení

Zelfstandig naamwoord

zakončení o

1. eind, uiteinde
2. eind, beëindiging

Verbuiging

	enkelvoud	meervoud
nominatief	zakončení	zakončení
genitief	zakončení	zakončení
datief	zakončení	zakončením
accusatief	zakončení	zakončení
vocatief	zakončení	zakončení
locatief	zakončení	zakončeních
instrumentalis	zakončením	zakončeními

Synoniemen

1. –
2. konec monbezield, závěr monbezield

Antoniemen

1. –
2. začátek monbezield

Typische woordcombinaties

• abruptní zakončení o - abrupte beëindiging
• axonální zakončení o
• volné nervové zakončení o

Verwante begrippen

• zakončit se perfectief
• zakončovat imperfectief

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)