demarkační

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /dɛmarkatʃɲiː/

Woordafbreking

• de·mar·kač·ní

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het zelfstandig naamwoord demarkace met het achtervoegsel -ční

Bijvoeglijk naamwoord

demarkační

1. demarcatie-; met betrekking tot demarcatie

Verbuiging

	enkelvoud				meervoud
	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig
	bezield	onbezield			bezield	onbezield
nominatief	demarkační				demarkační
genitief	demarkačního		demarkační	demarkačního	demarkačních
datief	demarkačnímu		demarkační	demarkačnímu	demarkačním
accusatief	demarkačního	demarkační			demarkační
vocatief	demarkační				demarkační
locatief	demarkačním		demarkační	demarkačním	demarkačních
instrumentalis	demarkačním		demarkační	demarkačním	demarkačními

Typische woordcombinaties

• demarkační čára v - demarcatielijn

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)