• při·chá·zet

přicházet imperfectief   

  1. (te voet) aankomen
    «Někdo k nám přichází, otevři mu dveře.»
    Iemand komt bij ons aan, doe de deur voor hem open.
  2. (přicházet o + accusatief) kwijtraken, verliezen; ophouden te hebben
    «Postupně přicházím o iluze.»
    Geleidelijk word ik illusies armer.
  3. (přicházet na + accusatief) uitvinden, begrijpen
    «Po několika měsících v novém zaměstnání přichází na to, jak má pracovat efektivně.»
    Na een aantal maanden in zijn nieuwe werk vindt hij uit hoe hij zo effectief mogelijk kan werken.