dědický

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /ɟɛɟɪtskiː/

Woordafbreking

• dě·dic·ký

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het zelfstandig naamwoord dědic met het achtervoegsel -cký

Bijvoeglijk naamwoord

dědický

1. erfelijk

Verbuiging

	enkelvoud				meervoud
	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig	mannelijk		vrouwelijk	onzijdig
	bezield	onbezield			bezield	onbezield
nominatief	dědický		dědická	dědické	dědičtí	dědické		dědická
genitief	dědického		dědické	dědického	dědických
datief	dědickému		dědické	dědickému	dědickým
accusatief	dědického	dědický	dědickou	dědické	dědické			dědická
vocatief	dědický		dědická	dědické	dědičtí	dědické		dědická
locatief	dědickém		dědické	dědickém	dědických
instrumentalis	dědickým		dědickou	dědickým	dědickými

Verwante begrippen

• dědička v
• dědičný
• dědit

Verwijzingen

• Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
• Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)