rovina
rovina v
- ro·vi·na
rovina v
- vlakte; gebied met weinig of geen hoogteverschillen
- (wiskunde) vlak; een verzameling punten die twee dimensies vult
- niveau
enkelvoud | meervoud | |
---|---|---|
nominatief | rovina | roviny |
genitief | roviny | rovin |
datief | rovině | rovinám |
accusatief | rovinu | roviny |
vocatief | rovino | roviny |
locatief | rovině | rovinách |
instrumentalis | rovinou | rovinami |
- nakloněná rovina v
- pragmatická rovina v – pragmatisch niveau
- syntaktická rovina v – syntactisch niveau
- věcná rovina v – feitelijk niveau
- Zie Wikipedia voor meer informatie.
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)