oř
- IPA: /ɔr̝̊/
- oř
- (verouderd) (formeel) (paardrijden) paard, ros
enkelvoud | meervoud | ||
---|---|---|---|
nominatief | oř | oři / ořové | |
genitief | oře | ořů | |
datief | korte vorm | oři | ořům |
lange vorm | ořovi | ||
accusatief | oře | oře | |
vocatief | oři | oři / ořové | |
locatief | korte vorm | oři | ořích |
lange vorm | ořovi | ||
instrumentalis | ořem | oři |
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
oř
- informeel tweede persoon enkelvoud gebiedende wijs van het imperfectieve werkwoord orat