déšť
- déšť
- Afgeleid van het Proto-Slavische *dъždžь
- (meteorologie) regen; neerslag van tot druppels gecondenseerde waterdamp
enkelvoud | meervoud | |
---|---|---|
nominatief | déšť | deště |
genitief | deště | dešťů |
datief | dešti | dešťům |
accusatief | déšť | deště |
vocatief | dešti | deště |
locatief | dešti | deštích |
instrumentalis | deštěm | dešti |
- z deště pod okap - van de regen in de drup
- růst jako houby po dešti
- Zie Wikipedia voor meer informatie.
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Akademický slovník současné češtiny - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)