rozkmitávání

Tsjechisch

Uitspraak

• IPA: /rɔskmɪtaːvaːɲiː/

Woordafbreking

• roz·kmi·tá·vá·ní

Woordherkomst en -opbouw

• Afgeleid van het werkwoord rozkmitávat met het achtervoegsel -ání

Zelfstandig naamwoord

rozkmitávání o

1. het tot slingeren brengen, het in trilling brengen

Verbuiging

	enkelvoud	meervoud
nominatief	rozkmitávání	rozkmitávání
genitief	rozkmitávání	rozkmitávání
datief	rozkmitávání	rozkmitáváním
accusatief	rozkmitávání	rozkmitávání
vocatief	rozkmitávání	rozkmitávání
locatief	rozkmitávání	rozkmitáváních
instrumentalis	rozkmitáváním	rozkmitáváními

Synoniemen

• rozkmitání o

Verwante begrippen

• kmit monbezield
• rozkmita perfectief
• rozkmitat se perfectief