kuli
kuli
- ku·li
kuli m
- koelie; ongeschoolde arbeider
- IPA: /kʊlɪ/
- ku·li
- koelie; ongeschoolde arbeider
enkelvoud | meervoud | |
---|---|---|
nominatief | kuli | kuliové / kuli |
genitief | kuliho | kuliů / kulich / kuli |
datief | kulimu | kuliům / kulim / kuli |
accusatief | kuliho | kulie / kuli |
vocatief | kuli | kuliové / kuli |
locatief | kulim | kuliích / kulich / kuli |
instrumentalis | kulim | kulii / kulimi / kuli |
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
kuli
kuli