kleč
- IPA: /klɛtʃ/
- kleč
kleč v
- (plantkunde) bergden; een naaldboom uit de familie der dennen (Pinaceae)
enkelvoud | meervoud | |
---|---|---|
nominatief | kleč | kleče |
genitief | kleče | klečí |
datief | kleči | klečím |
accusatief | kleč | kleče |
vocatief | kleči | kleče |
locatief | kleči | klečích |
instrumentalis | klečí | klečemi |
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
kleč
- informeel tweede persoon enkelvoud gebiedende wijs van het imperfectieve werkwoord klečet