bránit
- IPA: /braːɲɪt/
- brá·nit
bránit imperfectief
- beschermen, verdedigen
- «Velitel armády vyzval své vojáky, aby byli připraveni bránit hranice.»
- De legerleider riep zijn soldaten op bereid te zijn de grenzen te verdedigen.
- «Velitel armády vyzval své vojáky, aby byli připraveni bránit hranice.»
- verdedigen
- «Nechci jeho chování bránit, jen vysvětluji, proč jednal zrovna takhle.»
- Ik wil zijn gedrag niet verdedigen, ik leg alleen uit waarom hij zich nou zo gedroeg.
- «Nechci jeho chování bránit, jen vysvětluji, proč jednal zrovna takhle.»
- (+datief) verhinderen, voorkomen
- «Jen moje zdvořilost mi brání říci vám otevřeně, co si o vás myslím.»
- Alleen mijn hoffelijkheid verhindert mij u openlijk te zeggen wat ik van u denk.
- «Jen moje zdvořilost mi brání říci vám otevřeně, co si o vás myslím.»
| enkelvoud | meervoud | ||
|---|---|---|---|
| eerste persoon | bráním | bráníme | |
| tweede persoon | informeel | bráníš | bráníte |
| formeel | bráníte | ||
| derde persoon | brání | brání | |
- Oude schrijfwijze: brániti imperfectief
- utočit
- –
- –