• IPA: /pr̝̊ɛskakɔvat/
  • pře·ska·ko·vat

přeskakovat imperfectief  

  1. over iets (heen) springen
    «Zloděj přeskakoval jeden plot za druhým a nakonec utekl do polí.»
    De dief sprong over de ene na de andere hek en vluchtte uiteindelijk over de akker weg.
  2. overslaan; plotseling overgaan
    «Hlas mu přeskakoval, když začal mluvit o svém věznění.»
    Zijn stem sloeg over, toen hij over zijn gevangenschap begon te praten.
  3. overslaan; doen missen
    «Obšírné popisy, ba i celé kapitoly románu, které ho nezaujaly, bez výčitek přeskakoval
    De uitgebreide beschrijvingen, zelfs hele hoofdstukken van de roman, die hem niet interesseerden, sloeg hij zonder pardon over.
  1. (spreektaal) přehopkávat, přehopsávat
  2. vypouštět, vynechávat