ostřit
- IPA: /ɔstr̝̊ɪt/
- os·t·řit
ostřit imperfectief
enkelvoud | meervoud | ||
---|---|---|---|
eerste persoon | ostřím | ostříme | |
tweede persoon | informeel | ostříš | ostříte |
formeel | ostříte | ||
derde persoon | ostří | ostří |
- Oude schrijfwijze: ostřiti imperfectief
ostřit imperfectief
enkelvoud | meervoud | ||
---|---|---|---|
eerste persoon | ostřím | ostříme | |
tweede persoon | informeel | ostříš | ostříte |
formeel | ostříte | ||
derde persoon | ostří | ostří |