pohnouti
- IPA: /pɔɦnoʊ̯cɪ/
- po·hnou·ti
pohnouti perfectief
enkelvoud | meervoud | ||
---|---|---|---|
eerste persoon | pohnu | pohneme | |
tweede persoon | informeel | pohneš | pohnete |
formeel | pohnete | ||
derde persoon | pohne | pohnou |
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)